Devět týdnů. Nebořme vládě rozestavěné reformní hrady

Současná vláda zažehnala první vážnou krizi. Zlí jazykové tvrdí, že za měsíc tu máme krizi znovu a silnější. Stejně jako před dvěma roky ekonomové varovali, že ekonomická krize se bude opakovat častěji a se stále silnějšími výchylkami. Nechci se pouštět do spekulací toho, co nás ještě čeká. Ale naopak bych si moc přál, aby se politická reprezentace dokázala srovnat a dotáhla chystané reformní kroky. Má na to posledních devět týdnů.

Poslední měsíc se totiž místo reforem řešila na poli politickém i mediálním především vládní krize. Příprava opravdu důležitých věcí musela jít na několik dní k ledu. Věci veřejné si přáli hlavu ministra financí, což se jim naštěstí prosadit nepodařilo. Kalousek má před sebou důležitý úkol, a to sice navrhnout reformu veřejných financí tak, aby nedocházelo k stále většímu zadlužování menších obcí a měst. Málokdo si to pamatuje, ale jde o toho samého ministra, který už v roce 2007 prosadil narovnání skokových příspěvků obcím, založeném na výrazné změně o jednoho občana. Dnes tak například Jihlava nemusí řešit, jak si zajistit obyvatele do požadovaného počtu pro vyšší příspěvek od státu.

Chystaný návrh reformy má odstranit rozevírající se nůžky mezi malými a velkými obcemi. Už nyní probíhá široká diskuse zejména s obecními samosprávami, jejímž výsledkem bude spravedlivější rozdělení peněz získaných ze sdílených daní a také zmenšení rozdílu v ohodnocení života mezi malými a velkými sídly. Pražský primátor obvinil Kalouska, že Praha bude tratit miliardy. Ve skutečnosti tratit nebude. Dostane odpovídající příspěvek s ohledem na náklady, které jako město nese. Nová úprava totiž vezme v potaz více faktorů, než jenom počet obyvatel. Promítnout se do sdílených daní musí například geografická poloha, vzdělanostní struktura nebo stáří populace. Nechme tedy Kalouska dokončit reformu tam, kde ji už před pěti lety úspěšně započal.